VEDENÍ HODÍN VÝTVAR. VÝCHOVY
Podle navrhovatele: spontánní, uměle připravené a mezityp;
Podle místa konání: školní, domácí, oba typy na sebe vzájemně navazují;
Podle času (rozsáhlosti): krátké a dlouhé (malé a velké);
Podle počtu řešitelů: individuální či kolektivní (skupinové, třídní, celoškolní).
-samostaně -fotodokumentece -záverečná spoloč. práce/tímová -výstava spojená s prodejem - dražba .
Při řešení projektů se děti učí spolupráci, diskutování a formulování názoru, tvoření, hledání informací. Práce na projektu má i mravní dimenzi, v níž se rozvíjí vnitřní kázeň, odpovědnost, tolerance, etické cítění vedoucího i vedeného, učitelky i dětí. Při realizaci výtvarného projektu se tak učí nejen děti, ale i já. Snahou každé společnosti je vychovat ve svém prostředí plnohodnotného člověka, který dokáže po stránce vědomostní i morální přebrat v své dospělosti spoluzodpovědnost za její další napředování a rozvoj. Jednou z možností působení na mladého člověka v širším spektre představuje i výtvarní výchova ve výchovno- vzdelávacím systéme. V této práci se pokusím na základě definice pojmu výchovy představit možnosti v kterých probíha výchova mimo vyučování. V závěre porovnám mé praktické zkušenosti s teórií této výchovy. Pevně věřím, že společným úsilím a odbornou pomocí se podaří snížit počet ohrožených dětí a také zkrátit na co nejnižší možnou míru čas potřebný pro vyřešení krizových situací dětí.
Přemýšlím, ráda bych něco se svým životem udělala, jen neví moc dobře jak, si asi řekne , nebo položí otázku každej.... Prvý krát když sem začala studium na Vysoké škole, měla jsem možnost práce s dětmi už počas studia, a vtedy jsem si uvědomila, že práce s dětmi je nesmírne zajímavá a že bych v tom chtěla pokračovat.
A když se mi naskytla možnost takéto spolupráce , tak jsem se rozhodla to využít.... „Mám pocit, že tu bych pro sebe i ostané něco dělala co by mi dávalo smysl “. Mnohokrát jsem se pohrávala s takouto myšlenkou, a o tom, co by mě vlastně uspokojilo. Myslím , že máme společní cíl, a to je snaha o začlenění detí do společnosti, myslím , že zapojením ich do toho projektu se rozšíří ich obzor, vybočí ze svého stereotypu, spoznají nové lidi, nové prostředí. Získají , tak možnost dalšího vývoje, snahu dokázat víc, tím, že se aktivně zapojí do života, stávají se jeho součastí. Proto si myslím, že tento spůsob činnosti a rozptýlení budou pro ně zdrojem nových zážitků a posunou ich dál. Děti třeba nechat vyprodukovat co nejvíc napádů, protože Nás unášejí do světa své fantazie , imaginace, a právě ty je mohou dovést k progresivnejším řešením . A tak by dosáhli originalitu řešení. Mám snahu o něco nové, tvorivý je potencionálně každý člověk a právě děti bez rodiny v dnešní době to mají co se týče začlenění se do společnosti omnoho težší i touto formou : „Tvorivého projektu“ si myslím, že im můžeme dát možnost podívat se na svět trochu jinak a aby si našli kousek místa na tomto světe i Naší zásluhou. Myslím , že by sme se mohli obohatit navzájem, naučit se ich touto formou i k samostatnosti a aktivitě, vyjádřit své pocity svobodně. Naše vzájemné působení , by tak mohlo dávat smysl této práci!